Skip to main content


Trump/Brazílie: Bludy o velkoleposti jdou na jih
Trump si myslí, že může vládnout světu, ale nemá na to šťávu
PAUL KRUGMAN

paulkrugman.substack.com/p/tru…

https://substackcdn.com/image/fetch/$s_!wQyB!,w_1456,c_limit,f_webp,q_auto:good,fl_progressive:steep/https%3A%2F%2Fsubstack-post-media.s3.amazonaws.com%2Fpublic%2Fimages%2Fb86f84ca-0944-482c-8bff-7002b3959e86_800x533.webp

Promlčecí lhůta?

Poznámka: Trump včera pozdě večer oznámil další cla, některá velmi vysoká. Vše nasvědčuje tomu, že jde o nový normál, pokud soudy nerozhodnou (což by měly), že vše bylo nezákonné. V nedělním podkladu přinesu úplnou analýzu ekonomiky Smoot-Hawley 2.0.

Jak jsem řekl včera, Donald Trump svou obchodní válku "nevyhrává". Zavádí spoustu cel a zatím ho nikdo nezastavil, přestože jeho kroky jsou zjevně nezákonné. Ale "vyhrát" obchodní válku, pokud to něco znamená, znamená použít cla k vymožení smysluplných ústupků od jiných zemí. A i když někteří významní obchodní partneři, zejména Evropská unie, Trumpovi s humorem předstírají ústupky, když se podíváte, co skutečně dělají, je to jen paroprasí.

Je Trump neschopný vyjednavač, kterého lze snadno oklamat? Možná. Ale spíš na to prostě nemá šťávu. Americký trh je velký a odepření přístupu na něj jiným zemím je poškozuje. Ale nebolí je to tolik a každý, kdo si představuje, že Amerika může hrozbou cel donutit k zásadním změnám politiky v zahraničí, trpí iluzemi velkoleposti.

Vezměme si případ Brazílie.

Trumpovo jednání s Brazílií je v některých ohledech výjimečné, a to i v kontextu jeho bezprecedentního rozchodu s 90 lety americké celní politiky. Za prvé, Brazílie čelí 50procentním clům - podstatně vyšším než kdokoli jiný.

Za druhé, Trumpovy požadavky vůči Brazílii se svým charakterem liší od toho, co požaduje po komkoli jiném. Na Evropskou unii a Japonsko se zaměřil kvůli údajným nekalým obchodním praktikám, ačkoli nikdy nebylo jasné, o jaké praktiky přesně jde. Kanada je terčem útoků kvůli tvrzení, že je hlavním zdrojem fentanylu, což je lež, ale byla by to skutečná stížnost, kdyby to byla pravda. Trump však výslovně spojil cla na Brazílii s tím, že tato země se pokouší soudit bývalého prezidenta Jaira Bolsonara za to, že se pokusil zvrátit volby, které prohrál.

Trump je tedy nepřítelem demokracie a odpovědnosti budoucích autoritářů, ale to jsme věděli. Kromě toho je naprosto nezákonné, aby americký prezident používal cla ve snaze ovlivnit vnitřní politiku jiného státu. Prezidenti mají při stanovování cel značnou volnost, ale existuje omezený počet povolených důvodů pro zavedení dočasných cel:
- Aby se americký průmysl mohl nadechnout proti prudkému nárůstu dovozu (§ 201).
- zachovat odvětví důležité pro národní bezpečnost (§ 232)
- nekalé zahraniční praktiky (oddíl 301 a antidumpingová cla)

Prezidenti si mohou nárokovat další pravomoci i v případě hospodářské nouze - Trump však neustále trvá na tom, že se americké ekonomice daří skvěle, což pravděpodobně znamená, že o žádnou nouzi nejde.

Nyní je téměř vše, co Trump v oblasti obchodu dělá, nezákonné, ale v případě Brazílie je to zcela do očí bijící. Myslím, že ani ten nejchytřejší právník bez skrupulí by v americkém právu nenašel nic, co by dávalo prezidentovi právo uvalit cla na nějaký stát nikoli z ekonomických důvodů, ale proto, že se mu nelíbí, co dělá jeho soudnictví. (Slavná poslední slova?)

Konfrontace s Brazílií tak obzvlášť názorně ilustruje nezákonnost Trumpova celního řádění. Ilustruje však také propast mezi množstvím moci, o níž si Trump zřejmě myslí, že ji má, a skutečností.

Neustále se setkávám s články, v nichž se píše, že Spojené státy jsou pro Brazílii druhým nejdůležitějším obchodním partnerem. Ani to není pravda, pokud pomineme skutečnost, že pokud jde o mezinárodní obchod, Evropská unie dostojí svému jménu a v otázce cel představuje jednotnou frontu. V každém případě byste si měli uvědomit, že v celkovém obrazu brazilského exportu opravdu nemáme příliš velký význam. Zde je rozdělení za loňský rok:

https://substackcdn.com/image/fetch/$s_!aWkm!,w_1456,c_limit,f_webp,q_auto:good,fl_progressive:steep/https%3A%2F%2Fsubstack-post-media.s3.amazonaws.com%2Fpublic%2Fimages%2F7bcc79d7-5c14-4869-b996-3369abdb0c3d_1034x606.png
Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Opravdu si Trump a jeho poradci myslí, že mohou pomocí cel zastrašit národ s více než 200 miliony obyvatel, aby upustil od snahy bránit demokracii, když 88 procent svého vývozu prodává do jiných zemí než do Spojených států?

Počkejte, je toho víc: Trumpova administrativa vyňala ze svých cel čerstvý pomerančový džus, který se z 90 procent dováží z Brazílie. Zřejmě potřebujeme to, co nám Brazílie prodává. A to je nepřímé přiznání, že v rozporu s Trumpovým neustálým tvrzením platí cla spíše američtí spotřebitelé než zahraniční vývozci.

Někteří z nás chtějí vědět, proč pomerančový džus, bez něhož lidé mohou žít, dostává úlevu, zatímco káva, naprosto nezbytná živina, nikoli.

Jistě, zdá se, že cla se politicky obracejí proti nám. Jako ozvěna toho, co se stalo v Kanadě, kde Trumpův tlak zjevně zachránil současnou liberální vládu před masivními volebními ztrátami, udělaly hrozby vůči Brazílii zázraky s popularitou Luize Inácia Luly da Silvy, současného prezidenta:

https://substackcdn.com/image/fetch/$s_!ze-6!,w_1456,c_limit,f_webp,q_auto:good,fl_progressive:steep/https%3A%2F%2Fsubstack-post-media.s3.amazonaws.com%2Fpublic%2Fimages%2F4f6bc2a2-8946-4631-9098-6fe5a0ccb23c_1316x696.png
zdroj: The Economist

Jak jsem řekl, Trump si možná myslí, že může vládnout světu, ale nemá na to šťávu, ať už pomerančovou nebo jinou. Ve skutečnosti neúmyslně dává světu lekci o limitech americké moci.

HUDEBNÍ KÓDA
youtu.be/26BZ0vq7g_0

Ferda 😻 reshared this.

in reply to Ferda

TL;DR: OP argues that Trump's tariffs, particularly the high tariffs imposed on Brazil (and seemingly motivated by Bolsonaro's prosecution), are illegal and ineffective. Trump overestimates America's economic leverage; Brazil's exports to the US are relatively insignificant, and the tariffs primarily hurt American consumers. The tariffs may even be politically backfiring, boosting Lula's popularity. Trump's actions illustrate his delusions of grandeur and the limits of US power.