Ranní postřeh

K zemi hleď!

Pavel Jungwirth

respekt.cz/ranni-postreh/ranni…

Konečně jsem se dostal k tomu zhlédnout na Netflixu čtyři roky starý americký film Don’t look up (česky K zemi hleď). Nebudu dlouze rozebírat pozoruhodné herecké výkony Leonarda DiCapria, Jennifer Lawrence a dalších, jen v kostce připomenu dějovou osnovu. Na Zemi se řítí obří asteroid s potenciálem vyhladit lidstvo. Studentka astronomie na Michiganské státní univerzitě, která kometu objevila, a její profesor se snaží zburcovat americkou vládu k akci. Ta po počátečním váhání pověří NASA přípravou mise s cílem umístit na kometu jadernou nálož, jejímž odpálením by se vychýlila z dráhy k Zemi. Mise odstartuje, ale na poslední chvíli je prezidentkou USA odvolána. Na scéně se totiž zjeví záhadný high-tech multimiliardář s informací, že kometa je složena ze vzácných kovů nedozírné ceny. A s plánem místo odchýlení kometu výbuchy rozlomit na menší kusy, nechat je spadnout do Pacifiku, kovy vytěžit a ještě více zbohatnout.

Vědci, poukazující na nebezpečnost takového plánu, jsou ignorováni, pokus selže a Země je zničena. Už po závěrečných titulcích se dozvídáme, že multimiliardář, prezidentka a pár dalších vyvolených se zachránili odletem raketou na jinou planetu, jen aby tam byli ihned po přistání sežráni bronteroky, připomínajícími křížence mezi pštrosem a dinosaurem.

Nejvíc mě dostala scéna na konci filmu, kdy profesor astronomie u večeře v kruhu svých blízkých uzavírá těsně před dopadem komety celý příběh slovy: „Měli jsme opravdu všechno, že?“ S menší rychlostí a naléhavostí, než má filmová kometa nebo i reálné válečné konflikty, ale s nemenším destruktivním potenciálem se na nás valí klimatická změna. Stále ještě máme šanci ji vychýlit z dráhy tak, aby dopad na osud lidstva nebyl katastrofický.

Vědci z laboratoří po celém světě mají dnes už velmi jasnou představu o možných klimatických scénářích a jejich následcích. Zároveň teď v USA probíhá nebezpečný experiment, kdy se prezident se svou administrativou snaží tamní klimatické vědce zcela odstavit a jejich doporučení ignorovat. Se stejně stupidní představou, jaká je ukázána ve výše zmíněném filmu, že když se před realitou zavřou oči, přestane existovat. A mezitím se dovolí hrstce spřízněných s mocnými ještě intenzivněji těžit fosilní paliva a dále bohatnout bez ohledu na budoucí klimatické dopady. Zkusme teď alespoň v Evropě udržet racionální pohled na řešení klimatické krize a třeba se zas jednou stát inspirací i pro zbytek světa. Vždyť máme opravdu všechno, a když budeme moudří, nemusíme o to přijít.

Pavel Jungwirth je biochemik