Komentář
Trumpova cla ničí svět, ve kterém se vyplácí neválčit
Kdo se raduje z toho, že prezident vymáčkl ze spojenců dvě procenta celní sazby, nechápe ekonomiku a dějiny
Fareed Zakaria

respekt.cz/tydenik/2025/32/tru…

V probíhající bouři hrozeb vysokými cly a obchodních dohod ztrácejí Američané ze zřetele to podstatné: zásadní změnu, kterou prochází svět. Spojené státy, tvůrce a zastánce otevřené globální ekonomiky, nyní zavádějí nejvyšší průměrnou celní sazbu za téměř sto let a mají nejvyšší cla ze všech velkých ekonomik světa. Trumpova administrativa otáčí osmdesát let americké hospodářské a zahraniční politiky, která důsledně tlačila na ostatní země, aby odstranily daně, cla a další obchodní omezení. Dopady této politické revoluce nejde měřit dnešními cenami akcií. Spíš tím, jaký svět v jejím důsledku vznikne.

Při oznamování dohod se Bílý dům opakovaně chlubil, že Trump otevřel zahraniční trhy americkým výrobkům. Jaká jsou fakta? Před Trumpovým druhým funkčním obdobím činila průměrná celní sazba na americké výrobky v EU podle evropského think tanku Bruegel 1,35 procenta a průměrná americká celní sazba na výrobky z EU 1,47 procenta. Dokonce i Japonsko, které je považováno za vysoce protekcionistické, mělo průměrné clo na americké zboží kolem tří procent. Průměrné americké clo na japonské zboží činilo asi 1,5 procenta.

Žili jsme ve světě volného obchodu. Cla byla tak nízká, že byla v podstatě irelevantní. (A ano, jiné země uvalují na dovoz necelní překážky, ale to my děláme také.) Trhy si oddechly, že všechny ty obchodní překážky nejsou zdaleka tak vysoké, jak Trump navrhoval v Den osvobození. Investoři byli připraveni na cla astronomická, a tak jsou potěšeni, že jejich sazby sahají jen do pozemského nebe. Ať tak či onak, americká ekonomika je převážně domácí; v roce 2024 činil vývoz méně než 11 procent hrubého domácího produktu USA.

A kromě toho je americká ekonomika nyní z velké části tvořena službami, 86 procent pracovních míst mimo zemědělství je v sektoru služeb. V tomhle nejrychleji rostoucím sektoru ekonomiky měly Spojené státy v roce 2024 obchodní přebytek téměř 300 miliard dolarů. A nevztahují se na něj prakticky žádná cla, protože v Trumpově světě se služby nepočítají. Jeho nostalgický pohled na ekonomickou sílu říká, že důležité je jenom „vyrábění věcí“.

Osmdesát let tlaku

Vůdci hnutí MAGA se chlubí, že Trump „vyhrává obchodní válku“ proti EU, Japonsku a Jižní Koreji. Je pravda, že si prezident správně všiml, že Amerika má na tyto země extra vliv díky velikosti svého trhu a tomu, že jim zajišťuje bezpečnost. Tuto geopolitickou realitu prezident využil (v době rostoucích hrozeb), zmáčkl své nejbližší spojence a vynutil si ústupky. To vše proto, aby cla na americké zboží v EU byla snížena z 1,35 procenta téměř na nulu.

Kdo považuje tyhle malé zisky za americká vítězství, nechápe ekonomiku. Obchodní válku nikdo nevyhraje. Spojené státy nyní zatěžují své vlastní spotřebitele přenesenými náklady na cla, jinými slovy vysoce regresivní daní, která nejvíce dopadne na chudé. Jakým americkým vítězstvím je to, že Američané s nízkými příjmy budou nyní platit o hodně víc za potraviny a oblečení v obchodech jako Costco a Walmart?

Nejširším dopadem těchto cel bude to, že se zásadně změní základní struktura světové ekonomiky. Po desetiletí se země postupně zbavovaly svévolného zasahování vlád do globálního trhu. Historie je lemovaná vládními manipulacemi s obchodem, což vždy vedlo k velkým zkreslením reality a vytváření domácích šampionů, kteří měli víc politického vlivu než ekonomického umu.

USA se proti těmto sklonům postavily a svým úspěchem dokázaly, že zvolily lepší cestu. Jejich technologické společnosti začaly dominovat světu, když se v osmdesátých a devadesátých letech poučily od lídrů trhu, jako byly japonská společnost Sony a nizozemská společnost Philips, a předstihly je. Z velké části to bylo díky tvrdé konkurenci na globálním trhu.

Svět, do kterého vstupujeme, je jiný. Společnosti budou muset věnovat čas a intelektuální kapacitu obcházení pravidel a politikaření. Budou nejprve dodávat zboží do zemí s nízkými cly a poté do Spojených států. Budou podhodnocovat faktury za zboží (které clu podléhá) a nadhodnocovat poplatky za zpracování (které clům nepodléhají). Zvýší svou lobbistickou aktivitu. Američtí firemní lídři si už teď pravidelně jezdí do Washingtonu pro výjimky a výhody. Šéfové firem, kteří dříve brojili proti daním a regulacím, dnes jásají, když Trumpova administrativa rozdává odměny a tresty.

Všem vládám se líbí mít moc nad hospodářstvím, a zvlášť moc svévolnou. Trvalo osmdesát let vytrvalého tlaku, než se Amerika podvolila tržním silám a občanská společnost mohla získat převahu nad státem. USA stvořily obchodující svět, ve kterém se státům vyplácel mír. Vytvořily ekosystém, v němž byly liberální demokracie ekonomicky a geopoliticky vzájemně závislé a propojené. Nyní se Amerika, síla, která tento mírový a prosperující svět stvořila, ubírá opačným směrem.

Autor je americký politolog a publicista; © 2025, Washington Post Writers Group