Newsletter: Jednotka intenzivní péče

Stando, jsi šikovný senátor. Ale na pochopení malých dětí zkus ještě zapracovat

Horní komora zpřísnila možnost odkladu školní docházky, ale zrušila podpůrné nástroje

Markéta Plíhalová

⁨respekt.cz/newsletter-clanky/s…⁩

„Zuzko, jsi šikovná a trpělivá žákyně. Děláš velké pokroky v matematice, bez problémů zvládáš počítání do deseti. Vždy ráda poradíš spolužákům. Sama ještě potřebuješ hodně pomoct se čtením. Zkus ho trénovat i doma. Zapracuj také na úchopu tužky, psaní ti pak jistě půjde lépe.“ Takhle nějak dnes vypadá závěrečné hodnocení prvňáků zhruba na pětině českých škol. V těch ostatních se Zuzka na vysvědčení jednoduše dočte, že má ze čtení a psaní trojku.

Aktuální úprava školského zákona, kterou v dubnu schválili poslanci, počítala s tím, že napříště už prvňáky a druháky nebudou učitelé známkovat nikde, slovní hodnocení se mělo stát jedinou možností. Minulý týden ale novela narazila v horní komoře, senátoři se rozhodli možnost známkovat i nejmenší školáky zachovat.

Snaha upravit způsob hodnocení prvňáků a druháků přitom nespadla z nebe. Měla být součástí komplexnější změny, jejímž hlavním cílem je především výrazné omezení odkladů. Dosud nastupovalo do školy s ročním odkladem téměř každé čtvrté dítě. Odborníci upozorňovali, že je to moc a u většiny dětí není pro zpoždění důvod. V jiných evropských zemích chodí do škol s odkladem pouhé jednotky procent dětí.

České rodiče k odkladu často motivuje touha svým potomkům start povinné školní docházky co nejvíc usnadnit. Berou to tak, že když taková možnost existuje, proč by svému dítěti nedopřáli ještě rok klidu, než se vrhne do víru známek, úkolů a tlaku na výkon.

Jenže děti, které do školy nenastoupí, i když by už mohly, pak ve školkách zabírají místa a státu se to prodražuje. Společnost PAQ Research loni spočítala, že snížení míry odkladů by mohlo přinést státnímu rozpočtu dvě až tři miliardy korun ročně.

Poslanci napříč stranami s odborníky v zádech se tedy shodli, že odklady výrazně omezí a ponechají tuto možnost jen dětem se závažnou zdravotní diagnózou. Zároveň ale do zákona přidali soubor opatření, která měla usnadnit vzdělávací start křehkým nebo vývojově pomalejším dětem a zmírnit tak obavy škol i rodičů z toho, co zrušení odkladů přinese. Vynechat známkování bylo jedním z nich.

Společnost EDUin upozorňuje, že ve více než polovině zemí Evropské unie se v nejnižších ročnících vůbec neznámkuje, jinde volí kombinaci známek a slovního hodnocení. Výhradně známkami výkon prvňáků posuzuje pouze Francie. Kritici známkování říkají, že jedno číslo dokáže vypovědět jen málo o tom, co dítě zvládá a co se musí doučit. A pokud je známka špatná, může obzvlášť u malých dětí zvyklých na přívětivé prostředí školky působit velmi demotivačně. Odstranění známek mělo uklidnit rodiče, že i bez odkladu to jejich dítě ve škole zvládne.

Novela školského zákona počítala i s dalšími formami podpory. Děti by například v první třídě nesměly propadnout a každá třída s více než patnácti prvňáky by měla automaticky nárok zaměstnat asistenta pedagoga. Jenže senátoři odsouhlasili jen zrušení odkladů, podpůrná opatření už ne.

Vyškrtnutí podpory prosadil senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09. Zachování známkování odůvodnil tím, že školy už dnes mají možnost si se souhlasem školské rady zvolit, že budou hodnotit slovně. V prvních třídách to ale dělá jen 20 procent z nich. Společnost tak podle Balíka jasně ukazuje, co chce.

„A my v tuto chvíli přicházíme s nejsilnějším nástrojem, který máme, se zákonem, a říkáme ředitelům, pedagogům, rodičům a zástupcům obcí: Vy si to myslíte špatně. My to víme lépe,“ vysvětlil Balík svůj krok v Senátu s tím, že on sám nechce hodnotit, zda jsou lepší známky, nebo slovní hodnocení. Tuto debatu by podle něj měli vést pedagogové. „Nesnažme se páchat dobro skrze zákony,“ dodal.

Podobné názory zazněly i od dalších senátorů a senátorek. Například Vladimíra Ludková z ODS uvedla, že známka je důležitou zpětnou vazbou a dítě dobře ví, co znamená jednička. „A má z ní radost. Proč mu tu radost teď chceme vzít?“ ptala se senátorka od řečnického pultu. Proč by prvňák nemohl mít radost z toho, že mu učitel v pár větách popíše, v čem se zlepšil a kolik se toho už naučil, Ludková neobjasnila.

Je zajímavé, že je senátorům nepříjemné školám nakazovat, jak mají děti hodnotit, ale nařídit jim, aby bez jakýchkoli podpůrných opatření přijaly i děti, které potřebují více času a péče, s tím problém nemají.

Poslanci teď mají tři možnosti. Buď vrácenou novelu odhlasují ve znění, které preferují senátoři, a odklady tak budou zrušené bez navazující podpory. Nebo dolní komora Senát přehlasuje, k tomu by ale potřebovala hlasy 101 poslanců. Anebo celá novela spadne pod stůl a Česko i nadále zůstane odkladovým rekordmanem.