Ranní postřeh
Globální fašismus jako daňový ráj na Zemi
Petr Bittner
(Každé všední ráno najdete na webu Respektu postřeh osobností k aktuálním událostem)
respekt.cz/ranni-postreh/globa…
Střední třída, na které po válce vyrostly západní demokracie, je historická výjimka. Většinu dějin vládla hrstka bohatých a masy přežívaly. K tomuto „normálu“ se teď západní svět vrací: neregulovaný trh maže střední vrstvy a soustřeďuje bohatství v rukou elity, která si pak prostřednictvím politiky zajišťuje, že se přerozdělovat nebude.
Dřív se horní jedno procento mohlo spolehnout na státotvornou pravici – demokratickou, uhlazenou, neoliberální. Jenže i ta musela časem uznat, že např. klimatická změna je reálná a že její řešení vyžaduje regulace. A protože právě nejužší elita je za klimatickou zátěž zodpovědná nejvíc (10 procent nejbohatších za polovinu emisí, jedno procento za víc než spodních 50 procent lidstva), je jasné, kam musí regulace mířit.
A tak se elity bez skrupulí obracejí k antisystémové pravici. K té, která klimatickou krizi popírá, regulace chce zrušit, EU rozbít – a soustředit se na tyranizování žen a menšin. Tyto elity si už nepotřebují kupovat média, neboť samy vlastní sociální platformy – to jsou naše nové primární komunikační kanály. Nečelíme novým „feudálům“, jak mnozí teoretikové upozorňují, ale spíš globální „supermafii“. Supermafie nevykořisťuje naši práci, ale čerpá rentu ze samotného prostoru, který obýváme.
Tato realita se před námi rozprostírá zcela transparentně. Elon Musk během kampaně amplifikoval německou AfD víc než 70krát. Trumpovi pomohli zpět k moci lidé jako Peter Thiel či dědici ropných dynastií, jejichž peníze tečou i do evropské krajní pravice. Trumpovské struktury už poslaly přes 50 milionů dolarů evropským křesťanským fundamentalistům.
Supermafii je jedno, co bude. Má své bunkry, karibské pasy i rakety. Neúčastní se reality, jen ji přetváří ve svůj privátní prospěch. Budeme-li na tuto nejcyničtější fázi kapitalismu, kdy už nikdo nic nepředstírá, reagovat opět cynismem, uznáme porážku. Ochrana demokracie dnes není ochranou statu quo, ale společnou odvahou ke změně. Ve hře není jen demokracie, ale samotná realita, v níž je důstojný a svobodný život vůbec myslitelný.
Autor je publicista a mediální poradce.